Moje inspirace: Frédéric Fontenoy

Dobře….o tomhle pánovi jsem chvilku váhal, zde se tu s ním mám pochlubit. Jenže já mám prostě slabost pro fotografie, které jsou tak nějak „přes čáru“, ale přesto dávají smysl. Ano, jde v podstatě o erotiku a někdy tvrdší, ale má to hlavu a patu, není to prvoplánově o tom polechtat na správných místech, a kdo viděl odvážnější fotky třeba Saudka, ten ví, o čem mluvím. Z nadpisu už znáte jméno…Frédéric Fontenoy. Moc se toho o něm samém najít nedá, tak zkusím dát dohromady co jsem našel po internetech.

Narodil se v Paříži v roce 1963, kde i tvoří a kde si postavil svůj ateliér ve svém vlastním bytě. Odjakživa se zabývá zobrazováním lidského těla. Poprvé o něm bylo více slyšet asi díky jeho sérii fotografií s názvem „Metamorphosis“, kde za pomoci panoramatického fotoaparátu fotil často sebe v pohybu. Sám o nich říka: „Většina fotografií jsou autoportréty. Bylo to jako tančit, 2-3 vteřiny před fotoaparátem snažíc se vytvořit pralidskou podobu bez jakékoli stopy lidskosti.“

 

Já mám velmi v oblibě sérii „Arachnoids“. Poměrně skromný soubor fotografií, mnohem blíže jeho současné tvorbě. Ukázky hovoří za vše:

V současnosti tvoří ve svém ateliéru, který postavil u sebe doma. Jeho nynější díla jsou značně kontroverzní, plné erotiky a fetish atributů a hraje si v nich s BDSM tématikou. Jsou plné antikvariátních předmětů a dobově zasazené někam do 30tých let minulého století. Sám se v těchto fotografiích často převtěluje do role trýznitele svých modelek, které ponižuje, svazuje a týrá. Zajímavé ale je, že tyto ženské postavy nikdy nemají ten výraz mučené osoby, netváří se, že by trpěly. Naopak, jako by si to všechno užívaly.
Já jsem si napříč těmito díly všiml jedné věci. Velmi často u modelek používá jednu konkrétní pózu poskytující dosti explicitní pohled na jejich…no však víme. Jako by naopak k ženě, ženskosti a ženským přednostem choval jakousi úctu, byl jí fascinován a chtěl ji ovládnout, ale přitom dobře ví, že je to obráceně a ženské lůno vládne jím.
Nejde tedy o prvoplán. Kompozicí ukládá divákovi roli spíše voayera, náhodně sledujícího dění ve vedlejším pokoji třeba dírkou ve zdi a fotografie jsou tedy dosti promyšlené a technicky na vysoké úrovni. Kontrast světla a stínu je v harmonii s černobílým zobrazením jeho představ.

Zde jsou ukázky:

1587-ok2web©.jpg

Na závěr ještě doporučuji video ze zákulisí, kde si můžete všimnout, že fotí na velkoformát (ploché filmy) a jako náhledy zřejmě využívá polaroid: youtube.com

zdroj: http://www.fredericfontenoy.comwww.normal-magazine.com

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *