Moje inspirace: Taras Kuščinskyj

Tenhle mistr aktové fotografie mě inspiruje nejen tvorbou, ale i postoji, povahou a vlastně celou svojí osobností. Nevím, co přesně o něm napsat, už o něm bylo napsáno tolik. Pokusím se alespoň vyhnout faktickým nepřesnostem a špatným charakteristikám z neznalosti.

Na jeho fotografie se vydržím dívat dlouhé minuty a pořád nemám dost. Zatímco u nás byl za svého života dost nedoceněný, nikdo mu nechtěl vydat ani monografickou knihu, protože obsahovala příliš nahoty, a to ji měl dokonce jako maketu již hotovou, ve světě dostal uznání mnohem větší. Dodnes jde o jednoho z nejznámějších českých autorů v zahraničí. Vystavoval dokonce v Japonsku, a to na žádost přímo společnosti Asahi Pentax! V našich končinách byl známý spíše jako reklamní fotograf a portrétista slavných osobností (Magda Vašáryová, Jan Werich, Miroslav Horníček, Hana Hegerová). Karla Kachyňu inspiroval k natočení filmu Dobré světlo.

Jeho autorská tvorba byla zatracována jako příliš erotická, vymykala se totiž tehdejšímu rámci aktové fotografie. Jen zkuste srovnat například s Miloslavem Stiborem (klik). Přitom kdokoli se špetkou rozumu a citu dokáže na první pohled rozeznat tu romantiku, melancholii a přesah. Nejde jen o nahá těla krásných žen, které leckdy proporcemi ani nebyly typickými modelkami (či tehdy tzv. manekýnkami), ale o zachycení jejich duše a celé osobnosti. Fotografiím dával jména podle modelek, ne jako většina dnešních cvakálků díky syndromu „sběratelství“, ale spíše z úcty a snahy vyhnout se anonymnímu zapadnutí a zapomenutí jeho křehkých představ. Právě díky té hloubce s konkrétní tváří a jménem, díky příběhu a skrytému tajemství s erotickým nábojem jeho fotografie žijí dodnes. Ba co víc, ony tak razantně předběhly svojí dobu, že vypadají, jako by vznikly minulý týden!

Mě osobně na jeho fotografiích poutá právě ta romantika, vztah k přírodě, ta křehkost a jednoduchost. Kompozičně nejde o nic složitého, samo sdělení jde k divákovi taky naproti; proč to také kódovat do nějakých přesložitých metafor jako v dnešním „moderním“ umění, že ano…

 

fotografie posbírány po internetech

Taras Kuščynskyj (25. května 1932 Praha – 27. prosince 1983 Praha) byl český fotograf. Věnoval se zejména reklamní a portrétní fotografii a fotografování aktů.

Rané dětství prožil na Podkarpatské Rusi, kde jeho rodiče působili jako učitelé. Na počátku druhé světové války se matka se synem vrátili do Prahy, otec rodinu opustil. Taras Kuščynskyj studoval architekturu na ČVUT v Praze. Po dokončení studia v roce 1961 pracoval jako projektant.

Svou první samostatnou výstavu uspořádal v Hořicích v roce 1963. Od roku 1966 byl nezávislým fotografem. Vystavoval nejen doma, ale i v zahraničí (1967 – Nizozemí, 1971 – Rakousko, 1973 – Japonsko). Hlavním tématem jeho fotografií je žena. Fotografoval ve volné přírodě, odmítal umělé osvětlení a speciální vybavení. Věnoval se i krajinářské fotografii, zejména vysokohorské. Zdroj: WikiPedia

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *